nejvyšší orgán zákonodárné moci Spojeného království a Britských zámořských teritorií (území, které patří pod svrchovanost Britské koruny, např. Bermudy, Gibraltar atd.)
skládá se z Dolní sněmovny a Sněmovny lordů → bikameralismus (dvoukomorovost)
hlavním představitelem parlamentu je britský panovník
HISTORIE PARLAMENTU
Od středověku do rané moderní doby existovaly tři samostatné parlamenty: Anglie, Skotska a Irska
Zákon o sjednocení (Act of Union) z roku 1707 spojil Anglii a Skotsko, a tím také vznikl spojený parlament Velké Británie
Roku 1800 se dalším zákonem o sjednocení spojil parlament s irským a vznikl Parlament Spojeného království Velké Británie a Irska
ANGLICKÝ PARLAMENT
Kořeny má v anglosaském Witenagemotu, kdy roku 1066 Vilém I. Dobyvatel začal využívat doporučení rady, která se skládala z vrchních velitelů a církevních hodnostářů
Roku 1215 přiměli šlechtici krále podepsat Magnu Chartu, která omezila krále vybírat daň bez souhlasu jeho královské rady → vznik parlamentu
V roce 1265 byl svolán první volený parlament (nazýván Model Parlament) → volební právo bylo jednotné ve všech hrabstvích a měli ho všichni majitelé svobodných statků nebo půdy s ročním příjmem nad 40 šilinků
Za vlády krále Edwarda II. byl parlament rozdělen do dvou komor: v jedné byli zástupci vyšší šlechty a církve, ve druhé rytíři a zástupci měšťanstva → žádný zákon nebo nová daň nemohla být přijata bez souhlasu obou komor a panovníka
Roku 1689 parlament přinutil královnu Mary II., aby podepsala zákon o deklaraci práv (Bill of Rights), který poprvé definoval jeho svrchovanost → zákon také definoval některá základní práva občanů, např.:
právo na předání petice panovníkovi
právo nosit zbraň pro svou obranu
SKOTSKÝ PARLAMENT
Roku 1235 se z královské rady biskupů a hrabat vyvinul první jednokomorový Skotský parlament (nazývaný Estates of Parlament)
Parlament jednal v Kirklistonu a měl zákonnou a politickou moc
Od roku 1326 se skládal z církevníchhodnostářů, vrchníchvelitelů a zástupců měšťanstva
Jeho pravomoci:
Stanovoval daně
Měl silný vliv v soudnictví, v zahraniční politice a v zákonodárství
Jmenoval členy komise (Lords of the Articles), která zpracovávala návrhy zákonů, které pak prezentovala v parlamentu
V roce 1567 byli po skotské reformaci z parlamentu vyloučeni katoličtí hodnostáři a v roce 1638 byli vyloučeni protestantští biskupové → parlament se skládal pouze ze zástupců světského stavu
V období protektorátu Olivera Cromwella se anglický a skotský parlament dočasně sloučil
IRSKÝ PARLAMENT
Důvodem jeho vzniku bylo, aby reprezentoval zájmy anglické komunity v lordství Irska (Lordship of Ireland) – vliv Anglie se v té době omezoval na oblast v okolí Dublinu → původním irským obyvatelům nebylo dovoleno ani volit ani zastávat úřad
V roce 1264 proběhlo jeho první jednání
Roku 1541 Henry VIII. deklaroval Irské království a posílil zde svůj vliv a Irové se mohli účastnit na jednání parlamentu
Zákon Poynings‘ Law z roku 1494 podřídil irský parlament anglickému parlamentu
PARLAMENT VELKÉ BRITÁNIE
Po roce 1707 byly v anglickém a skotském parlamentu přijaty zákony o sjednocení, které daly vzniknout Království Velké Británie → zákony zrušily oba parlamenty a nahradily je Parlamentem království Velké Británie, který byl založen na původním anglickém parlamentu
byly převzaty všechny tradice a procedury
nové všeobecné volby vyhlášeny nebyly
Po nástupu George I. na trůn v roce 1714 došlo k přesunu moci z rukou panovníka na parlament a výkonná moc začala být realizována ministry, kteří se zodpovídali parlamentu
Na konci 18. století měl panovník velký vliv na horní komoru, ale jeho moc byla nepřímá
Volební právo bylo omezeno na vlastníky pozemků a svobodnýchpanství a volební obvody byly rozděleny v neprospěch rozvíjejících se průmyslových center
PARLAMENT SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ
Parlament vznikl po spojení Velké Británie s Irským královstvím v roce 1801
Princip zodpovědnosti ministrů vlády dolní komoře se začal rozvíjet až v 19. století
Svrchovanost Dolní sněmovny byla ustanovena na začátku 20. století
V roce 1909 navrhla dolní komora zákon, který měnil daňový systém v neprospěch bohatých vlastníků půdy → ten byl horní komorou z osobních důvodů zamítnut
díky popularitě zákona a neoblíbenosti horní komory vyhrála Liberální strana volby a předseda strany navrhl zákon omezující moc horní komory, která tento zákon přijala
Skotský parlament byl zřízen jako jednokomorový legislativní orgán a jeho první jednání proběhlo května 1999
SLOŽENÍ A PRAVOMOCI PARLAMENTU
Zákonnou moc má:
Panovník
Sněmovna lordů
Dolní sněmovna
všechny složky jsou od sebe oddělené a nikdo se nemůže účastnit více částí
členové horní komory nemůžou volit poslance dolní komory a podle zvykového práva nevolí ani panovník
Panovník má formálně rozsáhlé pravomoci:
Každý zákon vyžaduje jeho souhlas
Jmenuje předsedu vlády
Rozpouští parlament
SNĚMOVNA LORDŮ
Její členové jsou jmenováni a v současnosti má 793 členů
jednu skupinu tvoří zástupci Anglikánské církve (26 nejstarších církevních hodnostářů)
světští členové komory jsou peerové
po reformě z roku 1999 je část členů doživotních (křeslo není dědičné) a 92 (Lord maršál, Lord kancléř a 90 zvolených) má členství s možností postoupení dědicům
Od platnosti zákonů z roku 1911 a 1949 jsou pravomoci komory mnohem menší než Dolní sněmovny
DOLNÍ SNĚMOVNA
Členové jsou voleni v jednomandátových volebních obvodech a v současnosti má komora 646 poslanců
Všeobecné volby se konají minimálně jednou za 5 let → volby může vyhlásit také ministerský předseda nebo samotná Dolní sněmovna, pokud vyhlásí vládě nedůvěru
Všechny zákony musí projít touto komorou a jako jediný orgán schvaluje daňové zákony a státní rozpočet
Členové vlády musí pravidelně odpovídat na otázky poslanců dolní komory
V rámci sněmovny pracuje množství výborů, které projednávají návrhy zákonů
ZÁKONODÁRNÁ FUNKCE
Legislativa je realizována zákony, které mohou mít platnost na celém území Spojeného království včetně Skotska (mnoho z nich ale ve Skotsku neplatí)
V roce 1997 bylo vytvořeno Velšské národní shromáždění, které má právo přijímat ve vymezených oblastech opatření platná pro Wales
Každý zákon prochází několika úrovněmi jednání v obou sněmovnách:
první čtení má formální proceduru
ve druhém čtení se projednávají hlavní záměry zákona a sněmovna může odmítnout jeho přijetí, po přijetí je předán do výborů
v Dolní sněmovně při třetím čtení není dovoleno provádět změny a doplnění
poté, co je přijat v jedné komoře, přechází do druhé a pokud projde bez dodatků může být předán ke schválení panovníkem (Royal Assent)
