Máj
- Literární druh: lyricko-epická skladba
- Literární žánr: básnická povídka
- Téma: láska dvou lidí končící tragicky, kontrast smrti a krásné májové přírody
- Hlavní myšlenka: vnitřní rozvrácenost člověka; kritika Boha, který se dopustil smrti dvou mladých lidí
- Kompozice: chronologická i retrospektivní (vzpomínky)
- Forma vypravěče: er forma (většina básně), ich forma (poslední zpěv, I. intermezzo)
KAREL HYNEK MÁCHA
- 1810-1836
- český romantický autor
- Spojen s Doksy, Prahou, Českým středohořím, Litoměřicemi, Krkonošemi
- Český byronismus – forma romantismu založená na díle anglického básníka G. G. Byrona, jehož charakteristickým znakem je (zpravidla neúspěšná) vzpoura talentovaného, výjimečného jedince proti společnosti
- Hlavním znakem jeho díla je protiklad snu a reality
- Velmi rád chodil pěšky po českých hradech a zámcích – symbol poutníka
- Díla: Pouť krkonošská ,Márinka, Cikáni a další
MÁJ
Jazyk a styl
- Spisovný jazyk, archaismy (neb, dalekoť, umrlý), básnická pojmenování
- Typy promluv: monolog, vnitřní monolog, dialog
- Veršová výstavba: nepravidelné veršování, střídavý verš (abab), obkročmý verš (abba)
- Moderní básnické prostředky, které v české poezii nebyly používány
Tropy a figury
- Metafora – “Co jiskry v jezeru”
- Přirovnání – “Umrlý jako stín“
- Epiteton – “Zelené jezero”
- Personifikace – “Slzy si hrály“
- Oxymorón – “Mrtvé milenky cit“
- Anafora – “daleko – dalekoť”
- Inverze – “po mé tváři si hrály”
Místo a čas díla
- Čas: přímo neuveden, děj zasazen do měsíce května; přelomu prosince a ledna po 7 letech od Vilémovy smrti a znovu května, kdy se poutník vrací zpět
- Prostor: příroda, lesy a Vilémovo vězení, dále přímo neuvedeno – okolí hradu Bezděz, Máchův kraj, Máchovo jezero, okolí města Doks
Postavy
Vilém
- Mladý loupežník, který byl v mládí vyhnán svým otcem z domu – “strašný lesů pán”
- Typický romantický hrdina – výjimečná postava, osamělý, hrdý, ale citlivý; stojí proti společnosti
- Ze žárlivosti zabil svého otce
- Miloval Jarmilu
Jarmila
- Mladá dívka, která miluje Viléma
- Poté, co se dozví, že Viléma popraví, ze žalu spáchá na začátku Máje sebevraždu skokem ze skály
Hynek (Poutník)
- Objevuje se ve 4. zpěvu
- Autobiografické prvky – voláním “Hynku, Viléme, Jarmilo!” se ztotožňuje s příběhem milenců
- Srovnává svůj osud s Vilémovým; mluví o sobě a o svém mládí – poznává, že vše je ztraceno
Krátký popis děje
- Kompozice: 4 zpěvy a 2 intermezza
1. zpěv
- 1. máj – oslova májové přírody a lásky
- Jarmila čeká na Viléma na břehu jezera, místo něj však přijíždí plavec a oznamuje jí, že Vilém bude příštího dne popraven za otcovraždu
- Jarmila spáchá sebevraždu – rys romantismu, protiklady: krásná příroda x smrt
2. zpěv
- Vilém ve vězení přemýšlí o svém životě, smrti a vině (zdali je vůbec vinen)
- Padající kapky mu vyměřují čas
1. intermezzo
- Na popravišti čeká sbor duchů na Viléma
3. zpěv
- Vilém se loučí se životem, přírodou a je popraven
2. intermezzo
- Vilémovi přátelé – loupežníci – jsou nešťastní ze ztráty svého vůdce
4. zpěv
- Poutník (sám autor) přichází na místo popravy po 7 letech
- V závěrečném verši apostrofa – zvolání “Hynku, Viléme, Jarmilo!“, kterým se ztotožňuje s tragédií milenců
