Planety sluneční soustavy

Merkur

• je nejmenší planetou sluneční soustavy, která nemá žádný měsíc
• jeho oběžná dráha je ze všech planet Slunci nejblíže → jeden oběh trvá pouze 87,969 dne
• jeho dráha má největší výstřednost dráhy ze všech planet sluneční soustavy a Merkur má nejmenší (téměř nulový) sklon rotační osy
• je viditelný pouhým okem, většinu roku je ale těžko pozorovatelný → nejlepší podmínky jsou při soumraku či úsvitu
• jeho povrch připomíná měsíční krajinu plnou impaktních kráterů, nízkých pohoří a lávových planin a většina povrchu je erodována drobnými krátery kvůli neustálým dopadům těles na povrch
  • také je vlivem smršťování popraskán množstvím útesových zlomů a neustále bombardován fotony a slunečním světlem
• mezi osvětlenou a neosvětlenou polokoulí jsou velké teplotní rozdíly kvůli nepřítomnosti atmosféry → na osvětlené polokouli teplota může dosahovat až 430 °C, na neosvětlené až -180 °C
• nejstarší doložené pozorování Merkuru pochází z 1. tisíciletí př. n. l.
• před 4. stoletím př. n. l., Merkur pozorovali řečtí astronomové, kteří si ale mysleli, že šlo o dvě samostatná tělesa → pojmenovali je Apollo pro hvězdu při východu Slunce a Hermés při západu

Venuše

• je pojmenována po římské bohyni lásky a krásy Venuši → jedná se o jedinou planetu ve sluneční soustavě, která je pojmenována po ženě
• je to terestrická planeta (= je složena především z křemičitanových hornin) a je velmi podobná Zemi, co se týká velikosti a hrubé skladby
• její eliptická oběžná dráha má ze všech planet nejmenší výstřednost – pouze 0,007 → okolo Slunce oběhne jednou za 224,7 dne
• jelikož je blíže ke Slunci než Země, je vidět pouze před úsvitem nebo po soumraku → je označována jako ‚jitřenka‘ nebo ‚večernice‘
• po Slunci a Měsíci je na obloze nejjasnějším zdrojem světla
• je zcela zakryta vrstvou husté oblačnosti, a proto nejde spatřit její povrch v oblasti viditelného světla
• má nejhustší atmosféru ze všech terestrických planet, která je tvořena především oxidem uhličitým
• díky své jasné viditelnosti byla pozorována již v prehistorických dobách
• vznikla podobně jako ostatní planety sluneční soustavy přibližně před 4.6 či 4.5 miliardy let akrecí z pracho-plynného disku, jenž obíhal okolo rodící se centrální hvězdy

Země

• je největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na kterém byl dosud potvrzen život
• vznikla před 4.6 miliardy let a krátce po vzniku získala svůj jediný přirozený satelit – Měsíc
• je dynamickou planetou, která se skládá z jednotlivých zemských sfér
• jedná se o nedokonalou kouli s pevným jádrem uprostřed, které je obklopeno polotekutým vnějším jádrem, dále pak pláštěm a zemskou kůrou, která se dělí na oceánskou a kontinentální
• zemská kůra je tvořena litosférickými deskami, které jsou v neustálém pohybu vlivem deskové tektoniky
• na povrchu země se vyskytuje hydrosféra v podobě oceánů, které zabírají přibližně 71 % zemského povrchu
• mezi litosférou a atmosférou se nachází biosféra, tzn. živý obal Země, který je tvořen živými organismy
• celou planetu obklopuje hustá atmosféra tvořená především dusíkem a kyslíkem

Mars

• je čtvrtá planeta ve sluneční soustavě a druhá nejmenší po Merkuru
• byla pojmenována po římském bohu války Martovi
• je to terestrická planeta – má pevný horninový povrch pokrytý impaktními krátery, vysokými sopkami, hlubokými kaňony a dalšími útvary
• má dva měsíce – Phobos a Deimos
• lze ho pozorovat celou noc, pokud se nachází v období, kdy je v opozici ke Slunci a Země se tak nachází mezi nimi
• k prvnímu pozorování došlo nejspíše mezi lety 3000 až 4000 př. n. l. → všechny starověké civilizace tuto planetu znali a měli pro něj pojmenování – většinou považovaly Mars za symbol ohně, krve a zániku kvůli jeho načervenalé barvě
• v současné době je na jeho oběžné dráze šest funkčních sond a na povrchu jedno funkční vozítko a jedna nepohyblivá funkční sonda

Jupiter

• je pátá a největší planeta ve sluneční soustavě
• spolu se Saturnem, Uranem a Neptunem je označován jako plynný obr
• je pojmenován po římském bohovi Jovovi (1. pád – Jupiter)
• je třetím nejjasnějším objektem na noční obloze po Měsíci a Venuši
• okolo planety se nacházejí slabé prstence, které jsou ale špatně viditelné ze Země
• planetu také obklopuje silné radiační pole
• viditelné horní vrstvy atmosféry jsou rozděleny do různě barevných pruhů a skvrn, které jsou atmosférickými bouřemi → nejznámější bouří je Velká rudá skvrna
• planeta je nejspíše převážně složena z vodíku, hélia a organických sloučenin
• Jupiter má nejméně 79 měsíců → první čtyři objevil v roce 1610 Galileo Galilei – jde o čtyři velké měsíce Io, Europu, Ganymed a Callisto (známé jako Galileovy měsíce)

Saturn

• je šestá planeta v pořadí a druhá největší ve sluneční soustavě
• je pojmenována po římském bohu Saturnovi, který byl obdobou řeckého boha Krona
• je jedním z plynných obrů (= nemají pevný povrch, ale pouze hustou atmosféru, která postupně přechází do pláště)
• atmosféra je tvořena převážně lehkými plyny (hlavně vodíkem, který tvoří 96.3 % jejího objemu)
• při pozorování je planeta světle žlutá, což způsobuje vrstva mraků s nejasnými pásy různých barevných odstínů
• teplota v horní oblačné vrstvě atmosféry dosahuje -140 °C
• ze všech planet má nejmenší hustotu → je to jediná planeta ve sluneční soustavě, která má menší střední hustotu než voda
• je znám svou mohutnou soustavou planetárních prstenců, které jsou viditelné ze Země i malým dalekohledem
• kolem planety obíhá také velký počet měsíců – k roku 2019 jich je potvrzeno 82 → největší z nich je Titan, který má jako jediný měsíc ve sluneční soustavě hustou atmosféru
• jeden oběh okolo Slunce vykoná za 29,46 pozemského roku

Uran

• patří mezi plynné obry a spolu s Neptunem i mezi tzv. ledové obry (jsou mnohem chladnější než jiní plynní obři)
• jmenuje se po řeckém bohu Úranovi (Úranos), bohu nebes
• Uran objevil William Herschel v roce 1781
• planetu tvoří převážně plynné formy vodíku a hélia, ale obsahuje i výrazný podíl vody, čpavku a metanu se stopami uhlovodíků
• jeho atmosféra je nejchladnější v celé sluneční soustavě – minimální teploty se pohybují okolo -224 °C
• jeho struktura je vrstevnatá – v nejnižších patrech jsou mraky vody, ve svrchních patrech mraky tvořené především metanem
• planeta je nejspíše složena především z ledu a kamení
• podobně jako ostatní plynné planety má planetární prstence, magnetosféru a obíhá ho řada měsíců
• jeho zvláštností je sklon jeho rotační osy, která leží téměř v rovině, ve které planeta obíhá

Neptun

• je osmou planetou od Slunce, a tedy nejvzdálenější planetou sluneční soustavy
• je pojmenován po římském bohu moří Neptunu
• jako Jupiter, Saturn a Uran se řadí mezi plynné obry
• má charakteristickou modrou barvu, která je zapříčiněna velkým množstvím metanu v atmosféře
• spolu s Uranem se často řadí mezi ledové obry
• jeho atmosféra je tvořena převážně z vodíku a hélia s větším podílem vody, čpavku a metanu
• vnitřní stavba je převážně kamenitá obohacená vodním ledem
• planeta byla objevena 23. září 1846 Johannem Gallem jako jediná na základě matematických výpočtů