Časová osa Říma

753 př. n. l. – založen 21. dubna Romulem, který později po hádce zabil své dvojče Rema
616 př. n. l. – počátek vlády Etrusků
  • pátým římským králem se stal Lucius Tarquinius Priscus, první král etruského původu
498 př. n. l. – Bitva na hoře Algidus
  • diktátor Lucius Quinctius Cincinnatus porazil kmen Aequů, který ohrožoval Řím
450 př. n. l. – Vyhlášení Zákoníku dvanácti desek
  • zákon Leges duodecim tabularum byl vystaven na foru Romanu první kodifikace římského práva a vznikla proto, že si zvykové právo patriciové ‘přiohýbali’
  • zákoník se zabýval procesním, dědickým a rodinným právem a základy trestního práva
  • první zakotvení zásad: ‘Co je psáno, to je dáno.’ a ‘Co není zakázáno, je dovoleno.’
396 př. n. l. – Dobytí města Vaje
  • nejbohatší etruské město, které se rozkládalo 16 km od Říma
  • začátek konce etruské nadvlády a Etruskové s Římany postupně splynuli
387 př. n. l. – Vydrancování Říma Kelty
  • Keltové vyplenili Řím s výjimkou Kapitolu
  • den bitvy – 18. červenec – vešel do římského kalendáře jako dies ater (černý den)
367 př. n. l. – Plebejové mohou zastávat úřad konzula
  • Plebej = římský měšťan, který neměl předky mezi starou rodovou šlechtou (patriciji)
  • plebejové byli svobodními obyvateli, ale neměli účast na samosprávě obce, nesměli si brát dcery patricijů a zastávat úřednické či kněžské funkce
312 př. n. l. – Začátek výstavby via Appia
  • nejdůležitější silnici římské říše začal stavět censor Appius Claudius Caecus, po kterém nese své jméno
  • začínala za hradbami Říma u městské brány a vedla do města Capua v Kampánii (měřila 195 km)
  • později byla protažena až do přístavu
216 př. n. l. – Bitva u Kann
  • jedna z punských válek s Kartágem
  • 50 000 vojáků bylo zmasakrováno
  • zahynuli dva členové významných patricijských rodin a 80 senátorů
146 př. n. l. – Kartágo definitivně prohrává
  • Římané Kartágo srovnali se zemí a jeho obyvatele zmasakrovali
73 př. n. l. – Spartakovo povstání
  • nejznámější povstání otroků
  • oproti dvoum předchozím se neodehrávala na Sicílii, ale na pevnině
  • gladiátor a otrok Spartakus s dalšími porazili několik legií
  • měli namířeno za svobodou do Galie, ale byli poraženi
60 př. n. l. – První triumvirát a zvolení Caesara diktátorem
  • dohoda tří politiků a vojevůdců o rozdělení moci
  • ovládali politický život republiky, rozdávali úřady svým příznivcům a podpláceli voliče
  • jeden z nich byl zabit a začala rivalita zbylých dvou když Caesar vytáhl proti Pompeiovi při překročení řeky Rubicon řekl: ‘Kostky jsou vrženy.’
    • porazil Pompeia v roce 46 př. n. l. a stal se diktátorem
43 př. n. l. – Druhý triumvirát a konec republiky
  • spojenectví Gaia Iulia Caesara, Octavia, Marca Antonia a Marka Aemilia Lipida ustanovené zákonem
  • triumvirát si přivlastnil mnoho funkcí senátu konec republikánského řízení
  • zavražděno mnoho odpůrců
  • Octavius vyřadil Lepida boj mezi zbylými, vítězí Octavianus
29 př. n. l. – Octavianus přijímá titul Augustus
  • znamená ‘vznešený‘, který ho měl postavit na roveň Romulovi a poskytoval mu duchovní rozměr jeho nejvyšší politické moci ve státě
  • Octavianus předal plnou moc opět do rukou senátu republika formálně obnovena
    • vzdal se absolutní moci a připustil účast senátorů na řízení státu
    • uchoval si ale kontrolu nad všemi důležitými funkcemi ve státě a armádě
  • úspěšně vládl 40 let
9 n. l. – Bitva v Teutoburském lese
  • mezi římskými vojsky vedenými správcem provincie Germánie Publiem Quinctiliem Varem a germánskými kmeny, které vedl náčelník Cherusků Arminio
  • jedna z největších a nejdrtivějších porážek Říma
    • zanikly tři římské legie
    • Varus spáchal sebevraždu
330 n. l. – Constantinopolis se stává druhým hlavním městem
  • císař Konstantin I. Veliký se rozhodl vytvořit nové hlavní město východní části říše vybral si osadu Byzantium, kterou založili Řekové v 7. století př. n. l.
  • nejdříve bylo město pojmenováno Nova Roma
  • jedná se o první krok k rozdělení římské říše
378 n. l. – Bitva u Adrianopole
  • drtivé vítězství Gótů, kde zahynula většina římských vojáků včetně císaře Valenta
  • Gótové nakonec uzavřeli s Římem výhodný mír dostali půdu k usídlení a obdělávání, zachovali si vlastní zákonodárství a směli si ponechat stávající kmenové struktury
395 n. l. – Konec jednotné římské říše
  • zemřel císař Theodosius a říše se rozdělila na východní a západní
455 n. l. – Vyplenění Říma Vandaly
  • Vandalové pod vedením krále Geisericha dobyli Řím
  • možnou záminkou byla žádost manželky císaře Petronia Maxima, aby ji Geiserich zachránil z nedobrovolného svazku
  • císař utekl, ale byl zabit davem
  • Vandalové odpluli i s císařovnou a jejími dcerami
479 n. l. – Poslední západořímský císař Romulus byl sesazen a západořímská říše zanikla

Kategorie:

Použité produkty

Gelové pero Pentel EnerGel 0.5mm, černé

78.00 

Staedtler Design Journey oboustranné fixy, sada 120ks

1,109.00 

Zvýrazňovače Zebra Mildliner sada 5ks - Cool&Refined

280.00 

Sada 6 washi pásek, různé varianty

99.00 

Další zápisky