Časová osa Říma
753 př. n. l. – založen 21. dubna Romulem, který později po hádce zabil své dvojče Rema
616 př. n. l. – počátek vlády Etrusků
- pátým římským králem se stal Lucius Tarquinius Priscus, první král etruského původu
498 př. n. l. – Bitva na hoře Algidus
- diktátor Lucius Quinctius Cincinnatus porazil kmen Aequů, který ohrožoval Řím
450 př. n. l. – Vyhlášení Zákoníku dvanácti desek
- zákon Leges duodecim tabularum byl vystaven na foru Romanu → první kodifikace římského práva a vznikla proto, že si zvykové právo patriciové ‘přiohýbali’
- zákoník se zabýval procesním, dědickým a rodinným právem a základy trestního práva
- první zakotvení zásad: ‘Co je psáno, to je dáno.’ a ‘Co není zakázáno, je dovoleno.’
396 př. n. l. – Dobytí města Vaje
- nejbohatší etruské město, které se rozkládalo 16 km od Říma
- začátek konce etruské nadvlády a Etruskové s Římany postupně splynuli
387 př. n. l. – Vydrancování Říma Kelty
- Keltové vyplenili Řím s výjimkou Kapitolu
- den bitvy – 18. červenec – vešel do římského kalendáře jako dies ater (černý den)
367 př. n. l. – Plebejové mohou zastávat úřad konzula
- Plebej = římský měšťan, který neměl předky mezi starou rodovou šlechtou (patriciji)
- plebejové byli svobodními obyvateli, ale neměli účast na samosprávě obce, nesměli si brát dcery patricijů a zastávat úřednické či kněžské funkce
312 př. n. l. – Začátek výstavby via Appia
- nejdůležitější silnici římské říše začal stavět censor Appius Claudius Caecus, po kterém nese své jméno
- začínala za hradbami Říma u městské brány a vedla do města Capua v Kampánii (měřila 195 km)
- později byla protažena až do přístavu
216 př. n. l. – Bitva u Kann
- jedna z punských válek s Kartágem
- 50 000 vojáků bylo zmasakrováno
- zahynuli dva členové významných patricijských rodin a 80 senátorů
146 př. n. l. – Kartágo definitivně prohrává
- Římané Kartágo srovnali se zemí a jeho obyvatele zmasakrovali
73 př. n. l. – Spartakovo povstání
- nejznámější povstání otroků
- oproti dvoum předchozím se neodehrávala na Sicílii, ale na pevnině
- gladiátor a otrok Spartakus s dalšími porazili několik legií
- měli namířeno za svobodou do Galie, ale byli poraženi
60 př. n. l. – První triumvirát a zvolení Caesara diktátorem
- dohoda tří politiků a vojevůdců o rozdělení moci
- ovládali politický život republiky, rozdávali úřady svým příznivcům a podpláceli voliče
- jeden z nich byl zabit a začala rivalita zbylých dvou → když Caesar vytáhl proti Pompeiovi při překročení řeky Rubicon řekl: ‘Kostky jsou vrženy.’
- porazil Pompeia v roce 46 př. n. l. a stal se diktátorem
43 př. n. l. – Druhý triumvirát a konec republiky
- spojenectví Gaia Iulia Caesara, Octavia, Marca Antonia a Marka Aemilia Lipida ustanovené zákonem
- triumvirát si přivlastnil mnoho funkcí senátu → konec republikánského řízení
- zavražděno mnoho odpůrců
- Octavius vyřadil Lepida → boj mezi zbylými, vítězí Octavianus
29 př. n. l. – Octavianus přijímá titul Augustus
- znamená ‘vznešený‘, který ho měl postavit na roveň Romulovi a poskytoval mu duchovní rozměr jeho nejvyšší politické moci ve státě
- Octavianus předal plnou moc opět do rukou senátu → republika formálně obnovena
- vzdal se absolutní moci a připustil účast senátorů na řízení státu
- uchoval si ale kontrolu nad všemi důležitými funkcemi ve státě a armádě
- úspěšně vládl 40 let
9 n. l. – Bitva v Teutoburském lese
- mezi římskými vojsky vedenými správcem provincie Germánie Publiem Quinctiliem Varem a germánskými kmeny, které vedl náčelník Cherusků Arminio
- jedna z největších a nejdrtivějších porážek Říma
- zanikly tři římské legie
- Varus spáchal sebevraždu
330 n. l. – Constantinopolis se stává druhým hlavním městem
- císař Konstantin I. Veliký se rozhodl vytvořit nové hlavní město východní části říše → vybral si osadu Byzantium, kterou založili Řekové v 7. století př. n. l.
- nejdříve bylo město pojmenováno Nova Roma
- jedná se o první krok k rozdělení římské říše
378 n. l. – Bitva u Adrianopole
- drtivé vítězství Gótů, kde zahynula většina římských vojáků včetně císaře Valenta
- Gótové nakonec uzavřeli s Římem výhodný mír → dostali půdu k usídlení a obdělávání, zachovali si vlastní zákonodárství a směli si ponechat stávající kmenové struktury
395 n. l. – Konec jednotné římské říše
- zemřel císař Theodosius a říše se rozdělila na východní a západní
455 n. l. – Vyplenění Říma Vandaly
- Vandalové pod vedením krále Geisericha dobyli Řím
- možnou záminkou byla žádost manželky císaře Petronia Maxima, aby ji Geiserich zachránil z nedobrovolného svazku
- císař utekl, ale byl zabit davem
- Vandalové odpluli i s císařovnou a jejími dcerami
