Právní vědomí
- je odrazem pozitivního práva a zároveň generátorem jeho změn
- existují různé roviny právního vědomí:
- De lege lata (= z hlediska platného zákona)
- určuje, co má být po platném právu, co je v souladu s právem a co je protiprávní
- odpovídá mu postup, který spočívá v dodržování právních norem pozitivního práva nebo je mu adekvátní vědomí jejich porušování
- jde o představy či znalosti pozitivního práva
- De lege ferenda (= z hlediska možné změny zákona)
- spočívá v hodnocení pozitivního práva z hledisek jeho správnosti a spravedlnosti
- mohou z toho vycházet představy o možných změnách v zákonech, právních předpisech a pramenech práva
- De lege lata (= z hlediska platného zákona)
- Právní vědomí se dělí na individuální a skupinové
- Zahrnuje vždy jak rovinu de lege lata, která vychází především z míry znalostí platného práva, tak i rovinu de lege ferenda, která je založená na jeho hodnocení
- Veřejné mínění = aktuální stav individuálních, popř. skupinových vědomí, který je zjistitelný standardními prostředky jeho výzkumu
- Společensky relevantní právní vědomí nemusí být shodné s veřejným míněním, ale rovněž není totožné s pojmem objektivní pozitivní právo
Pojem právo
- nelze snadno popsat → multidimenzionální fenomén → musí být zkoumán ve více rovinách
- jedná se o polysémní výraz
- právo může být zkoumáno:
- v rovině normativní jako specifický systém pravidel regulujících chování lidí
- v rovině sociální jako systém společenských vztahů determinujících obsah těchto pravidel a zároveň výsledek normativní regulace
- v rovině axiologické jako prostředek pro prosazování a naplňování hodnot, které jsou předmětem právní úpravy
- v rovině mocenské jako prostředek realizace státní a mezinárodní politiky
- v rovině informační jako nositel informací pro adresáty norem
